Anotace:
Druhá část cyklu, zahájeného románem "Sto dvacet dní", popisuje souběžné děje v okupované Praze a v SSSR v době od jara 1940 do prosince 1941. Jan Martinů, ústřední postava cyklu, je po propuštění z berlínského vězení poslán svou odbojovou skupinou do SSSR. Pracuje tam nejprve jako kult-prop v kolchozech, je pak vyškolen na válečného korespondenta a jako voják Rudé armády se účastní bitvy pod Moskvou. Poznává zemi socialismu, překonává v sobě omyly buržoasního světového názoru a individualistické zmatky a před odchodem na frontu vstupuje do VKS (b). Záběry z příprav sovětského lidu k Velké vlastenecké válce střídá autor líčením života Janovy ženy v Praze a zachycuje tak atmosféru, ve které žily rodiny politických vězňů a uprchlíků: policejní dohled, výslechy na Gestapu, opuštění přáteli, z nichž denně někdo odcházel na smrt nebo do žaláře. V Praze, která po obsazení nacisty se Čechům stala "cizím městem", podzemní komunistické buňky nepřestávaly pracovat a udržovat v lidu vědomí: "cizí město" bude opět naše.