Anotace:
"Pestrá volnost" je samostatným pokračováním knihy "Slunné zajetí", o níž se již nyní dá říci, že se setkala u nás se stejně horkým a širokým zájmem jako všude tam ve Švédsku, Spojených státech, Anglii, Holandsku, Německu, Dánsku a Finsku, kde byla dříve přeložena. Dnes patří Amelie Posse-Brázdová, světová autorka švédsko-českého jména, k nejzajímavějším literárním zjevům, o kterých se mluví. Speciálně pro české písemnictví má nyní "Pestrá volnost" ještě přitažlivější aktualitu než "Slunné zajetí" a při tom ovšem vyzařuje tutéž jedinečnou jiskřivost ducha jako kniha předešlá. Sardinské prosředí ze "Slunného zajetí" je tu vystřídáno stejně živými a poutavými kulisami válečného Říma. Blízko Vatikánu stál omšelý dům, majetek papežův, s velikou starou zahradou plnou révy, pomerančovníků a květin, to bylo nové bydliště autorčino. Když jednou v noci se nad Římem objevili nepřátelští letci a světla města ihned zhasla, svítila všecka okna Vatikánu, jako by tam byli předem věděli o chystaném útoku a rozžehli světla, aby odlišili papežské sídlo od ostatního města. Od kapitoly ke kapitole se rozvíjí jako v neobyčejném filmu, složeném ze zajímavých podrobností velký obraz lesku, kouzla a bídy římské společnosti, od šlechticko-diplomatických kruhů až po smutný trh prostituce ve špinavých koutech ulic. Ale znovu a znovu vystupují do popředí autorčina vyprávění postavy a děje českého odboje na tomto italském úseku naší zahraniční revoluce, které si i ji, cizinku ze starého a skvělého aristokratického rodu, úplně podmanily. Vypravuje mnoho pozoruhodného o Masarykovi, Benešovi, hlavně však o sugestivním zjevu Štefánikově, který prochází jejím líčením jako záhadný stín. Jestliže tedy již "Slunné zajetí" vyvolalo tolik pozornosti, lze to ještě důvodněji očekávati od "Pestré volnosti". [leták Topičových bílých knih-Pestrá volnost]