Anotace:
Slavjanofilské prostředí, v kterém za svého pobytu v Rusku (1843-44) Havlíček žil, položilo mu v mnohém klapky na oči. Nepoznal Puškina, Lermontova, nesetkal se s Gercenem a Bělinským. Ale ruský lid líčí se srdečnými sympatiemi a bez idealisace. Zvláštní pozornost věnuje kupectvu, které mu representuje národ. Škoda, že vyzvedá složky konservativní a přímo nepřátelsky se staví proti rozvíjejícímu se novodobému kapitalismu, nesenému i na Rusi hlavně cizinci; nepochopil pokrokovost mnoha Petrových reforem. Dovede se kriticky dívat na církev, i když je uchvácen národním rázem ceremonie. Ostře odsuzuje carismus a pranýřuje odtrženost a cizáctví šlechty.