Anotace:
Psychologické proniknutí a oživení, sociální začlenění a symbolické domyšlení historického děje z červnového jitra roku 1621, kdy den po popravě sedmadvaceti českých pánů přibíjí kat na Staroměstském náměstí za jazyk k břevnu šibenice Mikuláše Diviše z Doubravína (ca 1577-ca 1647), písaře Starého Města pražského, básníka a hudebníka. Autor, který ve své práci vychází z Divišových pamětí, nazvaných Actus martyrologicus, o vzniku této práce říká: "Bylo mi dáno setkat se s osudem Divišovým za nacistické okupace. Tehdy působilo drama staroměstského písaře přímo symbolicky, Mikuláš Diviš s jazykem přibitým k šibenici se stával představitelem celého národa. A proto se zrodila touha vystihnout a oživit vše, co prožil ve dvou hodinách svého martyria. Smysl celého příběhu vyrostl do nadčasové platnosti - i v těch temných letech byl český národ Divišem s jazykem přibitým.