Anotace:
"Jak britští okupanti v roce 1917, tak američtí okupanti v roce 2003 slíbili, že brzy předají moc Iráčanům a odejdou. Rozdíl byl v tom, že Američané to mysleli doopravdy." Spojené státy jsou dnes impériem, podle některých měřítek nejmocnějším impériem v dějinách. Ale jaké může mít toto impérium trvání? V čem je jeho síla, a v čem jeho slabost? Britský historik Niall Ferguson, známý našim čtenářům knihou Nešťastná válka, přichází ve své nejnovější knize Colossus s provokativní tezí: nevytýká Americe, že je imperialistická, ale že je imperialistická málo. Impérium viktoriánské Británie podle něj světu v mnohém prospělo. Dnes, v době globálních hrozeb a "krachujících států" je nový, liberální imperialismus právě to, co svět potřebuje. Spojené státy mohou hrát tuto roli lépe než kdokoli jiný. Jak ale Ferguson ukazuje na četných historických i aktuálních příkladech, američtí "antiimperialističtí imperialisté" jsou ve srovnání se svými viktoriánskými předchůdci roztržití, nedůslední a chybí jim výdrž. Fergusonův závěr je skeptický. Na toto nové impérium nečeká porážka na světových bojištích, ale doma. Nevyčerpají je globální závazky, neohrozí je soupeři jako například EU. Tím, co z něj udělá kolos na hliněných nohou, nakonec bude neudržitelný stav domácího rozpočtu. Niall Ferguson (1964) je profesorem politických a finančních dějin na Jesus College v Oxfordu. Je autorem řady prací k dějinám 19. a 20. století, zejména Paper and Iron: Hamburg Business and German Politics in the Era of Inflation (1997), The World's Banker: A History of House of Rotschild (1998), The Cash Nexus: Money and Power in the Modern World 1700-2000 (2001). Je rovněž editorem a hlavním autorem díla Virtual History: Alternatives and Counterfactuals (česky Virtuální dějiny. Historické alternativy, 2001) a autorem knihy The Pity of War (česky Nešťastná válka, 2004). [obálka Dokořán 2006]

Obsah: