Anotace:
[Předmluva 2004] Čtyřicet večerů, které jsme si s dědečkem během loňského roku vyhradili k popovídání, nakonec nejen prohloubilo naše kamarádství, ale dalo také vzniktnout této knížce. Nejedná se o klasické novinářské interview; jsou to rozhovory s člověkem, který mě naučil zavazovat si tkaničky, chovat se tiše v lese a číst poezii. Zaznamenala jsem je pro všechny, kdo mají rádi jméno Radovan Lukavský a kdo tuší, že ani on nenosí doma smoking - pro ty, kdo si umí představit laskavého a veselého pána v dávném pleteném svetru, jak usedá do svého oblíbeného ušáku, aby vyprávěl jim i své vnučce. Češtinou krásnou, ale ne spisovnou. Možná tím spíš stojí za to dozvědět se, co řekl. Klára Lukavská