Anotace:
Marcel Aymé, neobyčejně výrazný, zajímavý a osobitý člen dnešní mladé literární Francie, jeden z nejprůbojnějších, zaujal rázem v české literatuře, když loni vyšel první překlad z něho. "Ulice beze jména", v jejímž napjatém a rušném dějovém pásmu střídají se scény prudké erotiky s pasážemi jemné a líbezné lyričnosti, představí autora v novém prostředí, [s] nové stránky. Marcela Aymé nelze zařadit pod žádný nápis: chtěli jej dát mezi humoristy nebo mezi venkovské spisovatele. Dnes nám přináší poselství plné prostoty, jemuž nechybí velikost patetické hořkosti, utíkající se do neznámých ulic velkoměsta. Ulice není autorovi pouze "cestou vroubenou domy", je mu především souhrnem lidských životů. Její tvář, vytvořená zvyky nebo vášněmi jejích obyvatel, je měnivá jako obličej lidský. Láska, víno nebo slunce ji ozařují, utrpení a hněv vtiskují jí svoje stopy. V románě Marcela Aymé ulice není pouze pozadím, je oživena vlastním životem osob, vzrušuje se horečně jejich touhami, jejich záštím, umocňuje hluk smíchu a krutých hrozeb. (obálka 1935)