Anotace:
Za druhé světové války se ve Francii narodilo děvčátko s podivně znějícím jménem Zahr. Po matčině smrti se batolete ujala rodina švýcarského konzula, pak Zahr vyrůstala v církevní škole a u několika adoptivních rodin. Od malička se však trápí otázkou: kdo vlastně je? Jaký je její pravý původ, kdo je jejím otcem, jaká je její totožnost? Její matkou byla osmanská princezna Selma, to jediné je jisté; avšak je jejím otcem skutečně indický rádža Badalpuru Ámir, nebo Američan, s nímž se Selma seznámila za války ve Francii? V dospělosti se Zahr vydá hledat své kořeny do Indie. Najde otce a rodinu, jíž z dávné vznešenosti zůstalo po bojích za nezávislost jenom slavné jméno, a buduje si nový vztah k otci, postavený na bezprosřední vzájemné lásce. Jenže rádža z Badalpuru propadá lásce ke ztracené a znovunalezené dceři, tolik podobné jeho milované Selmě, až příliš bezvýhradně... Věčně vykořeněná dcera osmanské princezny a indického rádži, vychovaná katolickými jeptiškami ve Francii a v dospělosti přesazená do minoritního muslimského společenství v Indii, se pohybuje mezi dvěma světy a se zjitřenou touhou po uznání, ale i smyslem pro spravedlnost a svobodu sleduje nárůst etnické a náboženské neznášenlivosti v dříve tradičně tolerantních muslimských multikulturních oblastech. Po otcově smrti pak musí i ona bojovat s nevlastním bratrem o symbolický kousek půdy, badalpurskou zahradu, představující její jediné sepětí s matkou a otcem. Kenizé Mouradová začala po studiích psychologie na Sorbonně pracovat jako letuška. Dvanáct let byla hlavní komentátorkou a reportérkou listu Nouvel Observateur; specializovala se na Střední východ a indický subkontinent, působila též jako válečná dopisovatelka na Blízkém východě. Její první román o matčině osudu Selma, osmanská princezna (De la part de la princesse morte, 1987, česky 1997) se stal světovým bestsellerem. Badalpurská zahrada je volným pokračováním, jehož hrdinkou je tentokrát autorka sama. (obálka 2001)