Anotace:
Vydávání sborníku Ostrava, jehož první svazek vyšel před 10 lety, svědčí o značné a trvalé pozornosti, kterou věnuje Archív města Ostravy poznání minulosti i současnosti města a ostravské průmyslové oblasti. Také tento svazek, v pořadí již šestý, přináší v širokém tematickém okruhu nejnovější historické poznatky. Letošní sborník vychází k 50. výročí založení Archívu města Ostravy. To se odráží v zařazení obsáhlého úvodního příspěvku 50 let Archívu města Ostravy, který se zabývá úlohou a činností této přední ostravské kulturní instituce od jejího vzniku až do současnosti. Součástí studie je i bibliografický soupis publikací ostravského archívu v uvedeném období. V příspěvku Rudolfa Jirkovského Vysoká škola báňská v Ostravě v letech 1945-1977 autor podává vývoj této první ostravské školy po jejím přemístění z Příbrami. Sborník dále uvádí závěrečnou část rozsáhlé práce Andělína Grobelného o národněpolitickém životě v Ostravě a na Ostravsku v 2. polovině 19. století, ve které hodnotí kulturní a politický význam Ostravy na konci minulého století. Všímá si rovněž dělnického hnutí ve vztahu k národnostním poměrům. Studie Ladislava Hosáka navazuje na předešlé líčení historie středověké Ostravy a zabývá se obdobím po roce 1579, kdy nastoupil na biskupský stolec Stanislav Pavlovský. Uvedené období je charakterizováno posilováním biskupské moci provázené omezováním městské samosprávy. J. Kajzarová a J. Matějček připravili článek K produktivitě práce v Ostravsko-karvinském revíru 1918-1939, zabývající se situací OKR v evropské konkurenci. Sborník nezapomíná ani na články vlastivědné. Cenným příspěvkem z oblasti kulturních dějin města je článek Oldřicha Svozila Dějiny pěveckého spolku Záboj ve Slezské Ostravě v letech 1918-1951. K poznání dnes již téměř zapomenutého úseku života v Moravské Ostravě na přelomu století přispívá článek L. Cimalové o prvních kinech v Ostravě. Článek M. Dohnala Založení horní školy v Moravské Ostravě v roce 1871 připomíná položení základů odbornému hornickému školství v Ostravsko-karvinském revíru, k němuž došlo již více než před sto lety. J. Frühwirt přispěl do sborníku dvěma pracemi. Seznamuje nás s účastí inž. Jana Pernera na výstavbě první železnice na Ostravsku v roce 1840 na základě dosud neznámých dokumentů a dále edičně připravil přepis a překlad zprávy šichtmistra Alise o prvním nálezu uhlí na Slezské Ostravě z roku 1763. Příspěvek ke kulturním dějinám města připravil Igor Dudík, který objasňuje a hodnotí scénografickou práci zasloužilého umělce a laureáta státní ceny Jana Sládka v ostravském divadle. Zajímavý je článek R. Drlíka o Ernstu Wilhelmu Knippelovi, malíři Vítkovických železáren, známém především kolorovanými litografiemi, hodnotnými jak po stránce umělecké, tak i dokumentární. Jazykovědná práce R. Šrámka objasňuje vznik jména Ostravy a připojených obcí, Ctibor Nečas si ve svém článku všímá vědecké a veřejné činnosti středoškolskéhoo profesora PhDr. Zdeňka Materny, klasického filologa a indologa, který zemřel ve vězení v roce 1944, kde byl vězněn pro odbojovou činnost. Jedním ze současných problémů se zabývá informativní článek M. Havrlanta Kam směřují ostravští rekreanti a chataři. Z edičních materiálů jistě zaujme příspěvek A. M. Tilschová a Moravská Ostrava. Další oddíl obsahuje vzpomínky bratří Bochenkových na organizaci ilegálních přechodů do Polska na báňské dráze v roce 1939, neméně zajímavé jsou vzpomínky na stále živou minulost, nazvané Jak to vypadalo v městské nemocnici na Fifejdách po bombardování Ostravy v roce 1944. Bohatý obsah sborníku uzavírá excerpční bibliografie A. Grobelného a Z. Zapletalové pod názvem Zájem Ostravského deníku o politický vývoj v letech 1900-1941. [obálka Profil 1973]

Obsah: