Anotace:
František Palacký, historik, politik a "Otec národa", jedna z nejvýznamnějších osobností novověkých českých dějin, patří mezi ty postavy naší minulosti, jež k sobě nepřestávají přitahovat pozornost. Jiří Štaif, historik zabývající se především hospodářskými a sociálními dějinami 19. stol., zachytil život, dílo i mýtus (postavení v dějinné paměti a mentalitě české společnosti) Františka Palackého vyváženým a zároveň čtenářsky přístupným způsobem. Dostatečného prostoru se tak dostává prostředí, z nějž Palacký vzešel, jeho intelektuální výbavě, vědecké a politické aktivitě i rodinnému a osobnímu životu. František Palacký je ve Štaifově monografii zařazen do kontextu "obezřetné elity" českého 19. století, která v komplikované hře mezinárodních sil na politické šachovnici mezi sjednocujícím se Německem a Ruskem, mezi revolucí a reakcí hledala důstojnou a schůdnou životní cestu utvářejícímu se českému národnímu organismu. Můžeme sledovat osud Palackého snah o prosazení federalistické rakouské ústavy i vývoj jeho dějepisného díla, kterým nejvýrazněji ovlivnil budoucí osudy české společnosti. Nemenší prostor je věnován "druhému životu" Palackého, proměnám jeho odkazu od druhé poloviny 19. století až po naše dny. Tato rozsáhlá závěrečná partie knihy je svého druhu přehledem proměn české společnosti a jejího chápání sebe sama - svých dějin, své mentality i svého úkolu. [obálka Vyšehrad 2009]