Anotace:
Tímto románem H. G. Wells uzavřel předchozí slavnou serii svých románů: Pan Polly, Kipps, Láska a pan Levisham a tak dále, zachycujících profil a různé typy anglické nižší střední třídy.
Je to opět prudká satira, nemilosrdně nastavující zrcadlo oné části anglické společnosti, která jako přežitek bývalé feudální soustavy, zůstala v prvních desítiletích XX. století nezařazena do společenské struktury, změněné vývojem techniky a hospodářských možností, která vypjatým individualismem, negativním vztahem k práci, polovzdělanosti a horou předsudků, v nichž se zmítají její příslušníci, se stává brzdou veškerého pokroku a která pasivním postojem k všemu, co se děje ve světě, umožňuje aktivitu reakčních složek.
S břitkým sarkasmem analysuje H. G. Wells život hlavního hrdiny Eduarda Alberta Tewlera, ukazuje, jak stále trčí na primitivním stupni vývoje a jak daleko má do Homo sapiens, protože jeho životním heslem se stala opatrnost ve všem, život bez risika a odvahy, zabezpečený s nejmenší námahou. Líčení o tom, jak se Tewler za druhé světové války stal hrdinou, a jak své ženě, umírající na následky bombardování, popisuje audienci u krále, při níž byl vyznamenám řádem, je nejostřejším výsměškem zvrácenosti všech lidských hodnot. S otevřeností na anglické poměry nezvyklou útočí Wells na puritanismus, který pokřivil dospívání Tewlera, na anglické podřadné školy, v nichž jsou vychováváni Tewlerové, nemající jinam přístup a vycházející z nich jako polovzdělanci. Jeho kritice neujdou ani náboženské sekty, ani oblíbený sport cricket, které jsou Tewlerovi jakýmsi duševním opiem, náhražkou za skutečný, plný život.
Kromě Tewlera žije v románě mnoho drobnějších postav z anglického prostředí, charakterisovaných výstižně a plasticky s uměním, připomínajícím Dickense.
Je to jeden z nejpozoruhodnějších anglických románů poslední doby a je závěrem, posledním slovem H. G. Wellse k tomu, co už nadhodil ve svých dřívějších románech.
[obálka Za svobodu, 1947]
|