Vyhledávání       Obchodní podmínky       Nápověda
 
Antikvariát
ISIS
 
Prodáno - Kuděj, Zdeněk Matěj, 1881-1955:
Hostem u baťušky cara

: Putování českého světoběžníka po vězeních starého Ruska

Kuděj: Hostem u baťušky cara, 1948 Toužimský a Moravec, Praha 1948 (na tit. l. 1947)       Edice: Knihy Z. M. Kuděje č. 6

Rozsah: 314, [3] s.    Formát: 20,5x13,5
Popis: Vázaná, v okrajích obálky pouze drobné trhlinky, velmi dobrý stav. (97%)

Cena: 450 Kč

Nakladatelské údaje:



Anotace:
Z. M. Kuděj není cestovatel, nýbrž světoběžník; procestoval půl světa nikoli ve vyleštěné obuvi, ale v botách tuláckých. Touha vidět cizí země byla u něho stejně silná jako u kteréhokoli cestovatele, ale touha vidět a poznávat člověka a lidi byla u něho ještě silnější. Nezadala si s houževnatostí a odvahou, s nimiž se prokousával nesnázemi a strázněmi, s vlastnostmi, jež mu nezřídka pomohly zachránit kůži i z nebezpečných dobrodružství. Nesmírné bohatství svých zkušeností vložil do svých knih o putování v Americe, Německu, Rusku, po Čechách i Slovensku. Knihy, v nichž líčí svá dobrodužství světoběžnická, neměly nikdy nouzi o čtenáře; jsou psány prostým a svěžím slohem lidového vypravěče a z každé jejich řádky vyzařuje hluboká znalost života a prostředí. Pečeť skutečných zážitků nese i vyprávění o Kudějově cestě do carského Ruska před první světovou válkou. Kuděj tam strávil přes šest měsíců, ale nikoliv v bratrském prostředí ruského lidu, jak jej dnes známe a milujeme, nýbrž v carských kriminálech. Byl krátce po svém příjezdu zatčen, protože, jak se dověděl mnohem později, byl omylem pokládán za atentátníka na taškentského policejního ředitele, a vydán na milost, spíše však nemilost loudavého byrokratického postupu carských úřadů. Poznal hrůzu a špínu carských vězení, onemocněl těžce v plísni a chladu kobek, ale jeho odolnost a dobrý rozmar mu nakonec umožnily přežít všechna utrpení. Z policejního vězení přestěhovali ho do pověstné kyjevské Lukjanovky a posléze okusil i strašlivé zavšivenosti hnanecké stanice a pochodu k hranicím pod ochranou a hrozbou nasazených bodáků. Nebýval ve svých celách sám. Střídali se u něho spoluvězni a Kuděj naslouchal jejich vyprávění a nářkům, vyptával se jich na život pod carskou knutou a poznával tak "uražené a ponížené", kteří trpěli pod nahajkou samoděržaví. Seznamoval se s otrhánky a s bezprizornými, s tuláky a se zloději, s volnomyšlenkáři, studenty i s nadšenými revolucionáři a dovídal se, jak carské samoděržavie, navenek honosně ořádované, je rozhlodáno podzemním hnutím, žhavě toužícím po sociální spravedlnosti. Z osudů svých spoluvězňů se dovídal, jak je neudržitelný ten systém šlapající po chudákovi a jak se nachyluje k neodvratnému pádu. Pestrá galerie lidí a lidiček, kterou Kuděj popisuje, připomíná nezřídka postavy z klasických ruských románů. Smutek, odevzdanost v osud, vzpurná odhodlanost, víra v revoluci, trpký humor, šibeniční úsměšek, to vše se střídá v těch svěže vypravovaných historkách, které jsou snad někde trochu sentimentální, ale jinde přímo strhují hořkou melancholií a dojemnou prostotou. Příběh o zlodějské cti, historka o kapsáři, který se nevyznal v hodinkách, příhoda s uvězněným kojencem a závěrečné kapitoly o vysilujícím pochodu etapnym poriadkom k hranici patří k nejlepším stránkám Kudějova díla. [z obálky Toužimský a Moravec 1948]


Obsah:



 
  Prodáno