Anotace:
Nová kniha Claudia Magrise, jehož slavný Dunaj spolu s Ripellinovou Magickou Prahou českým čtenářům počátkům devadesátých let otevřel nový úhel pohledu na kulturní skutečnost střední Evropy, je citově zaujatý průvodce po místech z hlediska středoevropského prostoru tentokrát okrajových, ba hraničních, se složitým dějinným vývojem a jazykově i národnostně promísených, a sleduje komorní místopis spisovatelovy citové paměti.
Autorova "sentimentální cesta" vede z Terstu přes friulskou Valcellinu, terstskou lagunu, slovinské hory, piemontské vršky u Turína, chorvatské ostrovy v Kvarnerském zálivu a jihotyrolský Antholz zpět do Terstu, místa mísení a střetů, kde se kruh symbolicky uzavírá.
Magris popisuje na první pohled nespojité, do sebe uzavřené prostory na rozhraní kultury Středomoří a vnitrozemské střední Evropy, která je tu pomyslně přítomna mytickým Dunajem ústícím do Jadranu, v němž se stýká s mýtem o Argonautech a Médei.
Také tato kniha je složena z postřehů a zastavení, k nimž autora jednotlivá místa inspirovala, asociací na více či méně známé postavy s nimi spjaté - lyrické líčení krajů se prolíná s příběhy, často anekdotickými, úvahové pasáže a literární portréty střídají vtipné historky. Tentokrát je však středem cestovatelovy pozornosti okraj, hraniční oblast, výspa dějin míjející se s historickým časem, místa a bytosti s proměnlivou, dvojdomou, a přece silně pociťovanou identitou.
"Mikrokosmem" je stejně tak regionální autor či báseň v dialektu, jež je v malém obrazem univerzální literatury, jako osud jednoho uzavřeného ostrůvku či horského údolí, který je shrnutím "velkých" dějin v kostce, tak jako je každý jednotlivý lidský život obrazem života vůbec. "Mikrokosmem" je kostel stejně jako hospoda, ať je to terstská kavárna, nebo "Stube" v tyrolském hotelu, všechny krajiny jsou obsaženy v krajině dětství ztělesněné městským parkem a každá cesta vede od narození ke smrti, od sebe k sobě.
[obálka Mladá fronta 2000]
Obsah:
|