Anotace:
V červnu roku 1974 došlo v Marseille k bestiální vraždě osmileté holčičky, dcerky španělských přistěhovalců. Dost brzy poté byl jako viník označen dvaadvacetiletý Christian Ranucci, byl z vraždy obžalován a odsouzen k smrti pod gilotinou. Během vyšetřování, ba i posléze během soudního přelíčení vyšla nejevo některá fakta - protichůdná svědectví, protiřečící si výpovědi samotného obžalovaného, nové významné skutečnosti - která jednoznačnost Ranucciho viny přinejmenším uvedla v pochybnost. Avšak vyšetřující, policisté i soudci jako by spojenými silami potlačili, zamlžili anebo odsunuli stranou vše, co případ činilo složitějším. Hnala je k tomu jednak vlastní pohodlnost, někdy možná i zaujatost, ale i veřejné mínění, na jihu Francie obzvlášť temperamentní. A před zahájením procesu došlo na jiném místě Francie k podobné vraždě dítěte. Osud Ranucciho - ostatně jednoho z posledních k smrti odsouzených ve Francii - byl tak v červenci 1976 definitivně zpečetěn. Roku 1978 vydal G. Perrault svůj román, strhující záznam Ranucciho případu. Pečlivě shromažďuje fakta, porovnává je, z různých stran osvětluje. Přestože celý případ měl skandální pozadí, dramatický průběh a osudový závěr, Perrault ničeho z toho nevyužívá k laciným spekulacím. O to více je jeho román vzrušující, čím více je patrna autorova důsledná objektivita. Je stejně vzrušující jako se vší vážností položená otázka o vztahu pravdy a lži, poctivosti a nepoctivosti, viny a trestu. Podle Perraultova románu byl natočen i stejnojmenný velmi úspěšný film. [obálka Mladá fronta 1988]