Anotace:
Mezi rakví a Araratem - proč takový nezvyklý název? Ararat je jak známo biblická hora, kde po potopě světa, když vody opadly, dal Stvořitel přistát Noemovi s jeho archou. Lodice ve svých útrobách krom lidí měla i další živočišstvo a rostlinstvo, aby na Zemi mohl vzniknout nový, od nepravostí očištěný život. - Rakev nebývá jen schrána na nebožtíky, ale v přeneseném smyslu často i symbol čehosi těsného, pustého, vyprahlého, co se s pravým životem (jak také!) nepříliš srovnává. - Tyto dva neobvyklé výrazy jsou i opěrnými body Steinbergova textu. Z matičky Země je na dlouhou pouť vesmírem vyslána obrovská loď, jejímž úkolem je sbírat v kosmu údaje o takových i onakých formách života. Loď je vybavena na velmi dlouhý let, počítá se s tím, že zpátky na Zemi, pokud vůbec, dorazí teprve potomci těch, kdož ono téměř nekonečné putování započali. Kolikáté to bude pokolení, to si nikdo nedovede představit. - Ti, kdož úkol posádce kdysi dali, nemysleli však na všechno: člověk, je-li zbaven svého přirozeného prostředí, a to na velmi dlouho, degeneruje nejprve fyzicky, později i psychicky. Má se tedy za každou cenu dodržet původní podoba úlohy, kvůli níž posádka do vesmíru vzlétla, ačkoliv se již začíná objevovat nebezpečí, že lidé postupně zbavovaní své nejpodstatnější podstaty - toho, co z nich lidi vůbec činí - nebudou schopni původní cíl dodržet? Nebude zapotřebí změnit cesty a způsoby, jak se daného úkolu zhostit? A to třeba i velmi zásadně? - Jak se podaří vyřešit tuto hádanku, kvůli níž se obyvatelé hvězdoletu rozdělí na dva téměř osudově nesmiřitelné tábory? Román, který o tom všem vypráví, je věru něčím víc než pouhou utopií. [z obálky Mladá fronta 1984]