Anotace:
Krysař, klasická novela Viktora Dyka, je z nejdokonalejších a nejkouzelnějších epických prací svého autora. S jedinečným mistrovstvím, jímž se vyznačovali jen nejlepší klasičtí novelisté, formou sevřenou a úspornou, slovem a větou podivuhodné sugesce a intensity básnické, je tu v archaickém rouše podán starosaský legendární příběh krysaře z Hammeln tak, jak se obrazil v představivosti i vzrušené fantasii moderního básníka. Avšak středověký příběh krysaře, jehož výrazný obličej nám tak geniálně přiblížil Hanuš Schwaiger na jednom ze svých nezapomenutelných obrazů, podložil Viktor Dyk docela nově, aniž osobitě dykovskou symbolikou a ryze básnickým způsobem podání, jež udivuje i vábí sugescí přednesu, odstíněností slova a výrazu, kouzlem melodie a přízvuku, setřel to nejnepatrnější zrníčko pelu jeho dobového koloritu a legendárního ladění. Píšťala krysařova rozezpívala se zde v píseň věčné a tragické touhy po kráse a lásce, v píseň tragického zklamání i pohrdavé ironie vůči světu, který nepochopil velký sen. Tóny romantického smutku a hořké bolesti ozývají se z tohoto arcidíla spolu s tóny okouzlení a ironie, pohrdání a vykoupené mužné resignace, která se klene nad celým symbolickým příběhem, okouzlujícím epickou předmětností, i básnickým výrazem definitivnosti vpravdě klasické. Prostě Dykova legenda prózou Krysař, středověká svou látkou i prostředím, romantická bolestným vzýváním iluse, dykovská novodobým pesimismem nad marností nejvznešenějších vznětů a osobitá podáním, je v pravém smyslu slova arcidílo, v němž slohové úsilí Viktora Dyka dosáhlo vrcholu. [obálka Borový 1941]

Obsah: