Anotace:
Kniha je pozoruhodným a vážným pokusem o řešení problémů lidského bytí, aktivity člověka v jeho vztazích společenských a dějinných a k jeho výtvorům duchovním a fyzickým. Okolo problematiky praxe se soustřeďují rozbory různých rovin a vztahů člověka a světa, problémy ekonomie, svobody, dějin, přírody, umění apod. Jde tedy o otázky nejvýš aktuální a hojně diskutované. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první, nazvané "Dialektika konkrétní totality", jsou nastíněny teoretické a metodologické principy, na nichž jsou rozbory budovány. Je to destrukce "pseudokonkrétnosti", světa vnějších jevů obstarávání a manipulace, obvyklých představ a fixovaných objektů, která musí být provedena, aby byl umožněn přístup ke skutečnosti a pravdě. V další části kapitoly rozvádí autor problematiku duchovní reprodukce skutečnosti jako jednoho z momentů "destrukce pseudokonkrétnosti" a dochází k osvětlení povahy opravdové konkrétnosti, tj. konkrétní totality. Druhá kapitola, tvořící pilíř knihy, je nazvána "Ekonomie a filosofie". Její povaha je více kritická a pojednává o těch sférách "pseudokonkrétnosti", které jsou v oblasti zfetišizované praxe lidí a s ní související fikcí. Prvá část se týká všedního života, jehož "metafyziku" analyzuje autor na dvou kategoriích: starosti a vztahu každodennosti k dějinám. V druhé části se zabývá metafyzikou vědy a rozumu, probírá problematiku racionalistického a dialektického rozumu, vztah racionalismu a iracionalismu a konečně otázku tzv. "ekonomického člověka". Ve třetí části druhé kapitoly se přechází do oblasti kultury a podává se kritika ekonomického činitele. V této souvislosti si klade autor otázku o charakteru uměleckého díla, sociální podmíněnosti, vztahu časovosti a nadčasovosti v umění a zakončuje kapitolu úvahou o historismu a historicismu. Ve třetí kapitole, nazvané "Filosofie a ekonomie", jde především o filosofickou problematiku Marxova "Kapitálu". Autor zkoumá diskutovaný problém, zda Marx zrušil filosofii v sociální vědě a kde se v "Kapitálu" skrývá Marxova filosofie. V další části je podán nárys filosofie práce, na jehož základě se řeší vztah práce a ekonomie a ukazuje se problematika společenského bytí. V poslední kapitole, nazvané "Praxe a totalita", je dána pozitivní odpověď na otázky dříve položené. Autor vykládá pojetí praxe v kritickém odlišení od zfetišizovaných koncepcí praktikování a manipulace, dále se zabývá vztahem svobody a dějin a celý rozbor uzavírá problémem člověka a vyjadřuje své stanovisko k takzvané filosofické antropologii. (obálka 1966)

Obsah: