Anotace:
Když po prvním vydání "Psychologie davů" v r. 1895 vyšel v r. 1897 český překlad, byla ovšem sociální situace jiná, než je tomu dnes. Co vše od té doby prožilo evropské lidstvo! Dvě světové války, velkou ruskou revoluci s úplnou přeměnou všech složek sociálního života v Sovětském svazu, velkou hospodářskou krisi, a konečně epidemii fašismu a nacismu. Při četbě Le Bonova díla každý čtenář, který bude čísti příklady, jež jsou uvedeny, vzpomene zajisté na tyto události a bude s nimi konfrontovati jeho názory. Jak nádherné příklady svých pouček a aforismů byl by si mohl z nich Le Bon vybrati. S jakou chutí by byl sáhl po příkladech "vůdců", jakými byli Hitler a Musollini, nebo propagačních method takového Goebbelse. Jak důrazně by byl uváděl nacistické vraždění, před nímž blednou nejen oběti francouzské revoluce, nýbrž i "hekatomby Džingischána a Tamerlana", jako dětské hříčky. A v tom právě spočívá aktuálnost Le Bonovy knihy: pozorný čtenář nalezne pro každé z jeho tvrzení řadu příkladů z událostí posledních čtyřiceti let. A na jejich základě - na základě těchto krvavých zkušeností, které lidstvo muselo zaplatit za cestu k uskutečnění národní a sociální spravedlnosti, může se rozvinouti nová diskuse o knize dnes již padesát let staré. Třebaže Le Bon byl často jen popularisátorem průbojných idejí jiných autorů, není pochybnosti, že se s jeho dílem musí seznámiti každý, kdo se hodlá vůbec zabývati psychologií a sociologií davu. Vždyť přes zřejmé nejasnosti, povrchnosti a dokonce i nesprávnosti, byla Le Bonova theorie dlouho přijímána i skutečnou vědou ve svém celku a kritisována jen v jednotlivostech. Měříme-li cenu knihy podle jejího sociálního významu a ohlasu, nelze Le Bonovi upříti název "klasika masové psychologie". [z Předmluvy 1946]

Obsah: