Anotace:
Lermontov zemřel záhy, nedožil se ani dvaceti sedmi let. Ale to, co vytvořil, zanechalo hlubokou stopu ve vývoji ruské literatury a postavilo Lermontova do jedné řady s největšími světovými romantiky - Byronem, Chateubriandem, Goethem a Puškinem. Román Hrdina naší doby se skládá z pěti samostatných příběhů, které jsou spojeny v celek ústřední postavou, ať již ve formě Pečorinova deníku, nebo vyprávění jeho přítele. Hrdina naší doby je kvintesence romantického pojetí hrdiny, člověka, jedince s jeho láskou k neporušené přírodě, s odporem ke společenské lži, s vytříbeným vkusem. Pečorin je blízký příbuzný Oněgina, ale i Manfreda, Reného, Werthera, a v neposlední řadě autora samého. Těm však, kteří viděli v románu věrný obraz básníka a jeho známých, Lermontov odpovídá: "Ano, Hrdina naší doby je obraz, ale ne jednoho člověka; je to obraz složený z hříchů našeho pokolení." A čteme-li Hrdinu dnes, ukazuje se, že to nejsou jen "hříchy pokolení" Lermontova, ale že Pečorin je nám svými rysy blízký a pochopitelný.
[obálka SNKLU 1966]
|