Anotace:
[z předmluvy] Ze své první cesty po Australii vracel jsem se na podzim roku 1910 s těžkým srdcem. Byl bych velmi rád zůstal déle a toužil jsem vrátiti se tam jednou třeba po létech. Nebyl to jen půvab někdy dobrodružného, ale vždy velmi svobodného cestování v tamní podivné přírodě, jenž táhl mne tam zpět. Měl jsem na mysli celou řadu otázek a problémů nejen pouze zeměpisných, nýbrž také politických a sociálních, jejichž podrobnější studium mne lákalo a přitahovalo mocně. V nemenší míře však byl to i charakter tamního obyvatelstva, zvláště v končinách málo obydlených, který měl pro mne mnoho přitažlivého a vzbudil ve mně hluboké sympatie. [...] Počátkem prosince 1919 otázal se mne tehdejší pražský správce zahraničního ministerstva, zdali bych nechtěl zastávati na čas místo zastupitelské v cizině; odpověděl jsem bez váhání, že šel bych rád do Sydney na dvě až tři léta. Tím byla věc v zásadě ujednána, moje žena nepotřebovala ani minuty na rozmyšlenou a souhlasila s nadšením. V zahraničním ministerstvě byla věc projednána bez velkých průtahů, byl jsem jmenován generálním konsulem a pověřen správou generálního konsulátu v Sydney až do 31. prosince r. 1923. [...] V květnu 1920 odjeli jsme z Prahy, a v srpnu téhož roku zahájil jsem svoji činnost v Australii. Úřední povinnosti vázaly mne natolik v Sydney, že mimo delších dovolených mohl jsem jen na krátkých vyjíždkách poznávati kraje mně dosud neznámé, ale zato sama povinnost služební dávala mně velmi mnohostrannou příležitost seznámiti se s jinými stránkami austalského života, které jsou pro zeměpisce neméně zajímavé, nežli studium v poli. Mám tu na mysli problémy politickohospodářské a sociální, jež utvářily se tu zvláště zajímavě. Australie a Nový Zéland byly již dlouho před válkou jakousi laboratoří, v níž sociální reformy byly zkoušeny v praxi, při dosti přísné isolaci od ostatního světa, a doba válečná měla jistě velice důležité účinky na tamní poměry. Vypsání našich cest a zkušeností v Australii bude obsahem prvního svazku tohoto díla. Ve svazku druhém chci podati vylíčení svých dojmů a poznatků z více než půlleté cesty po ostrovech a zemích, přiléhajících k Tichému oceánu. Její uskutečnění bylo mi umožněnou značnou podporou ministerstva zahraničních věcí, jež pověřilo mne některými úkoly studijními, zejména na Novém Zélandě, stávajícím se přičiněním gen. konsulátu v Sydney také důležitým odbytištěm pro československé zboží. Po skoro dvouměsíčním pobytu na Novém Zélandě navštívili jsme souostroví Fidži, Tongu a Samou, zdrželi se déle na Havajských ostrovech, procestovali značnou část Japonska, poznali letmo část severní Číny a zakončili svoji tichomořskou pouť na cestě z Vancouveru kanadskou tichomořskou železnicí k východu. Spolu s osobními zážitky na této cestě vynasnažím se vypsati též pozorování svá v otázkách, které dnes bývají označovány jako tichomořský problém a tvoří jeden z nejožehavějších oddílů současných dějin lidstva. Na všech cestách popsaných v tomto díla byla mi milou družkou moje žena a úspěch mého poslání v Australii je také ze značné části její zásluhou, neboť byla mi vždy oddanou pomocnicí. Práce v páru, je-li konána za společným cílem a v dobré shodě, má své velké výhody. Panu nakladateli Fr. Borovému děkuji vřele za péči, kterou věnuje výpravě tohoto díla. V Praze v srpnu 1925 Dr. Jiří V. Daneš