Anotace:
Immanuel Hermann Fichte došel ve svém spise "Anthropologie" (1856) k názoru, že nejvyšším poznatkem anthropologie, tehdy ještě mladého vědního oboru, by nutně měla být skutečnost, že člověk "pravou povahou své bytosti náleží ... nadsmyslovému světu". Důsledek, který z toho vyvozuje, formuloval takto: "Důkladné uchopení lidské bytosti tím pozvedá anthropologii na anthroposofii".
Na počátku 20. století vytvořil Rudolf Steiner základy moderní duchovní vědy, kterou nazval anthroposofie. Zpočátku se Steiner stal známým jako badatel o Goethově přírodovědném díle, později se zcela věnoval budování anthroposoficky orientované duchovní vědy. Tu rozpracoval a předával tak, že je zřejmá jak její souvislost s přírodovědeckými metodami, tak i s konkrétními praktickými oblastmi lidského života.
"Teprve až světový obsah učiníme obsahem našich myšlenek, teprve potom nalezneme opět souvislost, z níž jsme se vymanili", napsal Rudolf Steiner ve svém díle "Filosofie svobody", které dokončil roku 1893. Tím zřetelně naznačil základní směr, jenž v následujících letech rozvíjel ve svých četných spisech, článcích, přednáškách i ve své umělecké práci: anthroposofie jako moudrost o člověku je zároveň vždy propojena s moudrostí kosmu - je kosmosofií.
[obálka Opherus 1998]
Obsah:
|