Anotace:
Existuje řada příruček, ve kterých jsou slovníkovým způsobem popsáni světci a jejich životy, avšak jen velice málo z nich se zabývá také tím, jak je bezpečně rozeznat ve výtvarném zpodobení. Většina autorů se navíc soustřeďuje především na postavy všeobecně známé v celém křesťanském světě, jako jsou zakladatelé významných řeholních řádů a kongregací nebo legendární mučedníci a mučednice, kteří byli hlavními světci středověku (např. svatý Jiří, svatá Kateřina, Barbora či Markéta) a které v moderní době často katolická církev vyřadila z liturgického kalendáře, protože jejich existenci nelze bezpečně prokázat. Přistoupili jsme proto k překladu sice starobylé, leč velmi podrobné příručky dr. Rudolfa Pfleiderera, která vyšla v Ulmu v roce 1898. Pfleidererova kniha se zabývá svatými právě z hlediska jejich atributů, tj. prvků, na jejichž základě může divák určit jejich totožnost. Vedle skutečných předmětů, které se na vyobrazeních vyskytují spolu se světcem, jsou zařazeny i některé pojmy charakterizující jejich činnost či řádovou příslušnost. Pro české vydání jsme doplnili údaje o českých a slovenských světcích, stejně jako některé ikonografické významy živočichů a rostlin. Data úmrtí, uváděná jednak u některých hesel, jednak v závěrečném přehledu svatých, jsme se snažili upřesnit podle nejnovější literatury; nicméně všechny postavy z raných období křesťanství je nutno považovat za nepřesně datované, popř. nedatovatelné. Totéž platí o postavách biblických. Z nepřeberného množství světců, uctívaných v průběhu staletí v křesťanském světě, volil R. Pfleiderer nejen ty všeobecně známé, ale obohatil svůj přehled i o množství postav uctívaných ve významných místech a oblastech Evropy, avšak o několik set kilometrů dále zcela neznámých. Příručka proto může dobře posloužit i tomu, kdo se při dovolené v zahraničí může zajímat o místní církevní památky a jejich zasvěcení. Zvláště bohatě je zastoupena oblast italská a německá, nechybějí však ani někteří světci východní církve. Jednotlivá hesla neobsahují pouhý výčet jmen světců, kteří mohou být s příslušným předmětem zobrazeni, ale stručně naznačují umístění předmětu na vyobrazení, popřípadě heslovitě uvádějí část světcovy legendy, na jejímž základě atribut vznikl. U každého hesla je navíc pro jednotivé světce uváděn soubor dalších atributů, které mohou být na jeho zobrazení přítomny. Závěrečný seznam pak shrnuje všechna hesla, pod nimiž je možno konkrétního světce nalézt. [Předmluva Unicornis 1992]

Obsah: