Anotace:
Lidi v Čechách měli šprťouchlata odjakživa rádi a dovedli se na věci dívat zvesela, což je pořád lepší než koukat jak slzavé údolí. Když v minulém věku odtáhli z Čech Prusové, zaznamenala o nich u Litoměřic nějaká hlava, co jídala vtipnou kaši: Zde leží Prus, / Sněd kozy kus, / až mu z toho pukl nácek. / Pohřben byl na tento plácek. / Holenkové, takový nápis vydá za celé pojednání! V každé zemi měli už od pradávna nějaké město ať už vymyšlené nebo skutečné, jež bylo vzorem pošetilosti a nejapnosti, a v němž žili lidé příkladně praštění. V Čechách měli Kocourkov... Těmito slovy uvádí autor veselé vyprávění, které se snaží vysvětlit, jak došlo k různým říkačkám, posměškům a písničkám, vážícím se k jednotlivým vesnicím a městům.