Anotace:
Doba před druhou světovou válkou patří k nejnešťastnějším údobím polských dějin. Polofašistický režim tehdy pěstoval pštrosí politiku, jejímž charakteristickým znakem byl nepřekonatelný obdiv k velkému sousedu na západě. Ovšemže toto shlížení se v hitlerovském státě mělo i svůj rub v domácích poměrech. V prvé řadě to bylo potlačování všeho, co stálo názorově na druhé straně, tedy zejména všeho, co posilovalo socialismus. Jeden z takových konfliktů zachycuje Jerzy Putrament ve svém románu „Skutečnost“. „Skutečnost“ byl název týdeníku, který vydávali vilenští studenti a který jako tribuna, v níž byly hlásány pokrokové ideje, se stal brzy trnem v oku vládním úřadům. Tak se stalo, že pod směšnými záminkami byl časopis zastaven a redaktoři pozatýkáni. Monstreproces, který zaranžovala vláda proti „Skutečnosti“, jejíž redaktoři byli žalováni pro protistátní zločiny, skončil fiaskem a úplně zkompromitoval v očích veřejnosti pochybné způsoby, jichž používal tehdejší polský režim vůči sobě nepohodlným lidem. Jerzy Putrament prožíval tyto události jako přímý účastník a proto v jeho románě ožívají tyto události velmi plasticky a bez idealisující nadsázky. Hlavní postavy jeho díla, to jsou lidé ze skutečného života, kteří nejsou ničeho více vzdáleni než piedestalu hrdinů. Čtenáři, kteří byli většinou informováni o beckovském Polsku pouze z novinových článků, dostávají tu po prvé do rukou obraz oné doby v beletristickém zpracování, jež dává hluboko vniknout do ovzduší tehdejších politických poměrů od znásilňování akademické svobody na vysokých školách, špiclovské metody tehdejšího správního aparátu až po sociální boje polského dělnictva.
[obálka ELK 1949]
|