Anotace:
Bohatstvím děje a nevšedností postav jsou Arbesova romaneta často přímo předurčena k tomu, aby ožila na stříbrném plátně. První z jeho děl, jemuž věnoval český film pozornost, je "Advokát chuďasů". Tak nazývá Arbes dojemnou staropražskou osobnost - pana Mamerta, v níž jemně oslavil všechny neznámé zastánce utiskovaných a ubohých. Jakoo důstojník, jenž velel při popravě zločince, ujal se pan Mamert dcery popraveného. Když byl proto propuštěn z vojska, klesal stále hlouběji, ale neopustil dráhu cti: používal svého vzdělání, aby pomáhal všem, kdo potřebovali jeho rady. Ještě na sklonku života však ho osud trestal pro jeho účast na popravě. Za nástroj k tomu si v kruté ironii vyvolil dceru odsouzencovu. Toto jemné staropražské romaneto, zasazené do kouzelného prostředí úzkých a křivolakých hradčanských uliček, výmluvně svědčí o Arbesovu vřelém srdci, mocně cítícím se všemi, k nimž se osud macešsky zachoval. Takovým vyděděncem života je i šílený Job, blázen - filosof, který denně rozsvěcel nedaleko smíchovské Kinského zahrady lucernu, v které viděl věčné světlo za svou tragicky zesnulou milenku. Stejně procítěně nakreslil Arbes i hrdinu "Omlazující krve", posledního romaneta tohoto svazku, - nešťastného Hucula, v jehož žilách koluje divotvorná krev. Tato tři romaneta obnažují samo nitro Arbesovo, plné soucitu se všemi, kteří byli věčnými kandidáty existence jako on sám. (obálka 1940)