Anotace:
V červnu tomu bude sto let, co svět prvně slyšel o královně Viktorii; a svět, v němž žijeme, je z velké části výsledkem toho století, plného událostí. Psát jeho dějiny by bylo zoufale nesnadným podnikem pro člověka, který by nebyl stonožkou s perem v každém údu. Ale úkol, jehož jsem se podjal v této knize, není nad síly jednotlivcovy. Je to pokus vylíčit rozhodující chvíle století a jejich vliv na vedoucí části Západního světa. Ty lze snadno umístit ve Velké Britanii, ve Francii, Rusku, Německu a (poněvadž moderní svět není omezen na jeden břeh Atlantického oceánu) ve Spojených státech. Neboť starý svět se skládal hlavně z břehů Středozemního moře, ale jeho moderní protějšek se rozkládá po obou stranách Atlantického oceánu. Proto se velká část rozhodujících událostí odehrála v Americe. Jak jsem už naznačil, nepokusil jsem se stlačit sto let evropských a amerických dějin do jediné knihy, nýbrž chtěl jsem pouze představit čtenáři řadu jejich rozhodujících chvil. Nesnažil jsem se vyplnit celé století úplnou a souvislou kronikou dějinných událostí, nýbrž spíše postavit lehký most vyprávění o vybraných rozhodujících chvílích přes propast sta let. Je to zřejmě nesouvislé líčení. Ale mohu čtenáře ujistit, že jeho plán, jímž jsem se zabýval dva roky v myšlenkách a při četbě, nežli jsem v r. 1934 začal psát tuto knihu, je naprosto důsledný. Mosaika je také obraz, byť se třeba skládá z jednotlivých nesouvislých částí. Ty jsem si ovšem zvolil podle svého vlastního výběru; ale ačkoliv je osobní, není nikterak libovolný, neboť jsem se pokusil promítnout na plátno ty obrazy, které mi připadají nejvýznamnější. Podle této zásady jsem se v líčení světové války raději soustředil na její následky nežli na její dramatický průběh. Z toho důvodu jsem si zvolil rok 1917, poněvadž zhroucení Ruska a intervence Spojených Států měly pro současný svět bezprostřednější význam nežli zmatek roku 1914. Podle těchto zásad jsem si zvolil jednotlivá dějství. Doufám, že se čtenář přesvědčí, že to není libovolný stručný přehled malebných událostí, nýbrž souvislé panorama, jehož poslední dějství dosud prožíváme. Vynasnažil jsem se podle svých nejlepších schopností, abych je oživil v přísných mezích historické přesnosti; a jestliže v této knize nejsou obrazy kromě těch, které jsem sám načrtl, snažil jsem se vidět je očima současných svědků, a proto jsem také navštívil téměř všechna jeviště, která jsem považoval za nutné podrobněji vylíčit. K tomu účelu jsem doplnil své obvyklé cesty po Evropě delšími návštěvami ve Spojených Státech, v Mexiku, na hlavních bojištích americké občanské války a na místech, kde se odehrávaly hlavní děje ruské revoluce a okolí Petrohradu; a především jsem zavázán za rady a spolupráci na tomto vážném pokusu své neúnavné spolucestovatelce, jíž náležejí mé nejupřímnější díky. Červen 1936 P.G. (předmluva, vyd. 1937)