Anotace:
Čtvrtá africká cesta Ludmily Uličné poskytla autorce celou řadu čtenářsky zajímavých zážitků a průjezd Saharou k Atlantiku v roce 1984 je námětem této její nové knížky. Autorka v ní navazuje na cesty alžírkso-nigerskou pouští v roce 1979 a 1980, které vylíčila v knize Sahara má láska. Tentokrát pojedeme červenou ladou, kterou autorce půjčila k reportážní cestě sovětská automobilka. A tak se spolu s autorkou vypravíme napříč Afrikou, abychom se dověděli množství informací o tomto dynamicky, nebo spíše překotně se měnícím kontinentě, kde se často feudalismus snoubí s dravou moderní civilizací. Poznáme, že s odstupem čtyř let zaznamenala autorka spolu se svým mužem celou řadu změn. U některých s lítostí, u některých s ulehčením si uvědomovala: to je Afrika, jaká už v brzké budoucnosti nebude. - Cestopisy tohoto druhu vždycky lákají čtenáře kvůli své romantičnosti, exotice a příchuti dobrodružství. A musíme říci, že často je dobrodružství při této africké cestě Ludmily Uličné nečekané, exotika jiná než obvyklá. Ale tak už to při cestování bývá, zvláště na kontinentě, který často vře a kvasí. (obálka 1986)