Anotace:
Druhý svazek korespondence Boženy Němcové přináší celkem 100 listů (t.j. o 15 více než uvádí Záhoř ve svém soupisu z r. 1922) z let 1853-1856. Jsou tu tedy dopisovými sděleními doprovázeny dvě cesty Boženy Němcové na Slovensko (r. 1854 a 1855), z nichž zejména druhá byla významná pro literární činnost spisovatelčinu a také důležitá hojnými styky a přátelskými svazky se slovenskými buditeli a spisovateli: dále tyto dopisy charakterisují vládní a policejní persekuci Josefa Němce a Boženy Němcové (Němec zbaven služby, pronásledování po Havlíčkově pohřbu) a dokládají těžké poměry hmotné i všechny prosby o pomoc, které musela Němcová podstupovat; za třetí jsou to listy z vrcholného tvůrčího období Boženy Němcové, z let, kdy vzniká Babička, Pohorská vesnice a Slovenské pohádky, a konečně nám dopisy zobrazují jak Němcová nepřestává být ve středu lidského a spisovatelského zájmu celé mladé, pokrokové literární generace. Nejčastějšími adresáty jsou členové rodiny (hl. Josef Němec a Karel Němec), oficiální osobnosti (např. nakladatel Pospíšil, Purkyně a j.) a přátelé (A. V. Šembera, sestry Rottovy, Jurenka, Bendl, Helcelet, Lamblová a j.).