Anotace:
Ve 40. letech 19. století, kdy francouzský koloniální imperialismus pronikal hluboko do severní Afriky, odehrálo se na Sahaře krvavé drama: král hoggarských Tuaregů-Berberů byl zajat ša'anbskými Araby a nesmyslně utracen. Divoce odvážná výprava hrstky mstitelů, jíž se zúčastní tři hoši z Tripolisu na své pouti Tunisem do centrální Sahary, a vybití vládnoucího rodu ša'anbských, je dějovým jádrem knihy, v níž autor formou dobrodružné, cestopisné povídky seznamuje mládež s nádherou saharské zdánlivé pustiny, s jejími obyvateli, s islámem a jeho kulturou a s celou složitostí sociálních hospodářských politických a rasových poměrů severoafrických. Na vylíčené episodě z odvěkého tragického zápasu mezi usedlým obyvatelstvem rolnickým a řemeslnickým s nomády předvádí dialekticky příčiny, proč se kvetoucí severní Afrika stávala od nepaměti kořistí dobyvatelů, naposledy Francouzů. [Předmluva 1950] Soudruzi, příběh o Ben Manzurovi, krutém šejchovi uarghelské Ša'ánby, jeho zlý čin, jímž zbavil života proslulého krále ahaggarských Tuaregů, jakož i brzká odplata náleží opravdu k nejtypičtějším válečným událostem saharským devatenáctého století. Příběh, který vám tu vypravuji, má dějinné jádro. Když jsem v sedmatřicátém roce navštívil Uarghlu a podivuhodnou mzabitskou republiku "sedmera svatých měst", vypravovali mi staří šejchové o oné příhodě mnoho zajímavého. Něco, co jsem uznal za vhodné tlumočit i vám, vložil jsem konečně do této knihy, když jsem si dříve jejich vyprávění ověřil líčením generála Daumase, který sám také nezapomněl na válečné tažení Ahaggarců na Uarghlu, a když jsem na své třetí cestě, roku 1947, objevil prastaré letopisy karedžitské, které vyjasňují nesčíslné záhady zasuté minulosti. O Sahaře, jejích obyvatelích, o svých přátelích tam daleko na palčivém jihu, jsem se vám ani v této knize nepokoušel vypravovat nějaké nesmysly, jaké pro vás tu a tam píší. Kdo z vás si přečte o této nesmírné pustině jen to, jaká je, uzná jistě sám, že Sahara je dost a dost zajímavá i bez smyšlenek, včera jako dnes. J. R. V.